Fiktivní filmový záznam ze života posledního Rožmberka
Scénář a režie: František Zborník, asistent režie: Jaroslav Kubeš, výtvarné řešení včetně realizace: Vendula Pohlová, Kateřina Makrlíková a kolektiv, hudba k songu Kolo se roztáčí: Zdeněk Vřešťál
Hrají a zpívají: Hana Sciranková, Kamila Tomanová, Kateřina Makrlíková, Lenka Knösel, Vendula Pohlová, Jan Hála, Roman Mařík, Tomáš Vávra.
Premiéra inscenace 17.6.2011 na Slavnostech pětilisté růže.
SLOVO REŽISÉRA:
Krumlovská scéna připravila další ze série svých rožmberských příběhů. Po úspěšné inscenaci Dvojí pravda o Vilémovi z Rožmberka je tentokrát hlavní postavou poslední z rodu Růže, Petr Vok. Inscenace sleduje jeho životní pouť od narození až po cestu na císařskou korunovaci krále Ferdinanda do Hesenska a následnou návštěvu Nizozemí.
V divadelní zkratce je rovněž představen svět, do něhož se pan Vok narodil a v němž žil. Kdyby si chtěl ovšem někdo ověřovat historickou věrnost všech faktů v představení uvedených, varujeme předem, o to tvůrci neusilovali. Scénář z nich vychází, inspiruje se jimi, ale cílem představení je podívat se na historii z nadhledu, s humorem a dějepisná poučení tu přicházejí skrze smích a fantazii.
Významnou pomůckou se stal vizuální transmisivní vynález zvaný důvěrně svou tvůrkyní DěŠuK (dějiny šup do kamery), který umožnil vizualizovat, tedy přenést do filmové podoby a na jeviště historické příběhy zapsané ve starých kronikách přímo bez scénáristů, herců a další té zbytečné namyšlené havěti. Zkrátka, nač se hledáček DěŠuKu zaměřil, věty, slova, písmena, to se biochemicko-antropologickým procesem transmisovalo přímo a rovnou do jednajících postav a oživlých dějů. Z Petra Voka a lidí v jeho společnosti (bratříček Vilém jako malých chlapec, Petrovy rodiče, přítel Václav Holický ze Šternberka či princ Vilém Oranžský a také jedna Dorotka z Dobré Vody) se staly skutečné hvězdy filmu, jak říkají u nich v Hollywoodu, movie star!
Ovšem převratné vynálezy mají své chybky, což jistě slovutné obecenstvo omluví. Bude za to odměněno skutečným a nefalšovaným průnikem do 16. století. No řekněte, nestojí to za zhlédnutí? Co na tom, že se sem tam nějaká ta litera ztratí…
TECHNICKÉ PODMÍNKY:
šatna
minimální rozměry jeviště 6 x 5 metrů (šířka x hloubka), ale hrajeme i na louce
světla pouze ve večerních hodinách – základní
